Gibon tom

"Šperky, kaligrafická pera a jiné epoxidové výrobky v podání Tomáše Světlíka"

GIBON TOM

Ahoj Tome, můžeš se nám v krátkosti představit pro ty, kteří Tě náhodou neznají?

Před lety mne přítelkyně představila jako „krásný, mladý a vtipný Gibon“. Osobně bych si stál asi jen za tím posledním, což je jméno mé značky pod kterou tvořím doma v Pardubicích nebo v dílně nich nedaleko.

Jak ses dostal k práci a výrobě epoxidových výrobků a jak náročné byly začátky?

S pryskyřicí si hrála přítelkyně a když jsme pak hledali jaký si pořídíme konferenční stolek, dostali jsme se až ke spojení dřeva s pryskyřicí. Začátky byly poměrně těžké, materiálů a návodů na youtube v té době mnoho nebylo. Z toho mála co jsem vyčetl či nakoukal, rad od přítelkyně a znalostem ze studií, jsem tedy nějaký základ měl a pak už to bylo jen o učení se praxí.

Co Tě k tomuto odvětví táhlo?

Příroda a dřevo mne odjakživa bavilo a každou chvíli jsem ze dřeva něco vyráběl a kutil. Díky studiu na střední škole jako reprodukční grafik nemám k designu daleko a po studiu na Fakultě chemicko-technoligické na Univerzitě Pardubice mi ani prysykřice nebyla cizí. Celkově to spojení přírody a pestrost barev, kdy každý kousek je originál, je pro mne jedinečné.

Když jsem se účastnil svého prvního kurzu v Synpo, tak jsi zde byl dáván za vzor jako nejtalentovanější tvůrce šperků z pryskyřice u nás. Jak dlouho Ti trvalo, než se tvé výrobky dostaly na úroveň, na které jsou nyní?

No nevím zda bych se takto tituloval. 😀 Když jsem začínal, tak jsem neměl konkurenci a pak se z prysykřice stal velký trend a myslím, že u nás (tedy v ČR/SR) je už nyní spousta šikovných lidí. Jsou to asi 4 roky, co se mi dostal do rukou krásný kus eukalyptu z Austrálie a uvědomil si, že takový jedinečný kousek si zaslouží jinou péči. Zavřel jsem se do dílny a experimentoval s různými technikami výbrusu, abych dosáhl co nejlepšího povrchu a to pak piloval. Tam se to asi něják zlomilo a myslím, že jsem tím dostal mé výrobky na úplně jiný level než jsem do té doby dělal. Nicméně bych řekl, že jdu stále po cestě, která ještě nemá cíl. Jsem perfekcionalista, takže věřím, že je prostor to ještě posouvat dál.

Ví se o Tobě, že rád experimentuješ s pryskyřicí, pigmenty i jinými komponenty, abys dosáhl těchto úžasných efektů. Spousty z nich si určitě budeš chtít rád nechat pro sebe. Vzpomněl by sis však na nějaký svůj neobvyklý či zajímavý pokus s pryskyřicí či nějaký zajímavý epoxidový výrobek, který jsi vytvořil?

Mám rád výzvy a je pro mne zajímavé vše nové, co je potřeba nějak vyzkoušet či vyrobit. U nové pryskyřice či pigmentu musím vědět jaké má limity, nedostatky a přednosti a vědět jak se chová za určitých podmínek. Hodně zajímavý pokus pro mne byla tvorba bublin, ne jen nějaké chaotické malé bublinky, ale krásné čisté bubliny. Dlouho jsem měl například v hlavě endgrainové hodiny a lampy, kde bylo potřeba si osvojit techniku lámání velkých dubových hranolů, což nebylo úplně snadné, ale i to jsem si nakonec podrobil. Ale jinak mám rád když si zákazník vymyslí nějakou neobvyklou „blbost“ či produkt a nemusím tak jen stereotypně odlévat a brousit. Proto mne třeba nadchla myšlenka výroby kaligraficých per, což nebylo jen o hledání vhodného systému, aby vyhovoval jak soustružení, tak i možnostem hraní si s pigmenty. Bylo potřeba si osvojit i určité dovednosti při zpracování mosazi, ale i pochopení technik kaligrafie samotné.

Nicméně netvoříš z epoxidové pryskyřice pouze šperky. Jaké další epoxidové výrobky tedy tvoříš či jsi už vytvořil?

Tvorbu mám celkem pestrou. Víceméně vše možné od malých náušniček (nejmenší jsem dělal tuším 6 mm) po stolek. Výrobky z pryskyřice bych celkově zařadil do tří kategorií. První jsou šperky a různé módní doplňky, ať už pro dámy či pány. Například různé svatební sety, aby ženich s nevěstou spolu ladili jsou hodně oblíbené. Druhou, trochu specifickou, kategorií jsou právě kaligrafická pera, kde mne oslovila kaligrafka Renáta Gebauerová a tak jsem se pustil do jejich vývoje a následné výroby. Do třetí kategorie, bych pak zařadil různé interiérové prvky, kde mají v mé výrobě asi největší zastoupení hodiny. Samostatnou kategorií je pak výroba polypropylenových forem různých rozměrů, které usnadní odlévání nejen začátečníkům, ale i ostříleným profíkům.

Jelikož se již delší dobu pohybuješ v tomto odvětví, určitě jsi již otestoval spousty typů pryskyřic. Na internetových fórech se často řeší jejich kvalita. Můžeš se k této problematice trochu rozepsat a případně i porovnat s pryskyřicemi, když jsi v tomto odvětví začínal?

Už mi pár typů plechovek a lahví rukami prošlo. Ano, kvalita je často probíráná, ale přijde mi, že je tento pojem často zaměňován spíše s „vhodností“ systému. Stále se setkáváme s lidmi co vidí na plechovce nápis epoxid a jdou s ním odlít stůl. Ve většině případů jde ale o lepidlo či laminační epoxid, který je na takovou práci absolutně nevhodný, byť pro účely, za jakými byl vyroben může být kvalitní. Pokud chci například lepit kovové dříky u náušnice, tak je pro mne rozhudující pevnost spoje, ale UV stabilita mne nezajímá, tu naopak u jiných výrobků budu požadovat vysokou. Je tedy důležité si v první řadě uvědomit co chci vyrábět, co od toho očekávám a k tomu zvolit vhodný a kvalitní materiál. Výrobci pryskyřic se naštěstí chytli velmi rychle tohoto epoxidového boomu a dnes najdeme na trhu nepřeberné množství systémů vhodných pro různé účely

Tento článek určitě bude číst spousty lidí, kteří by si též rádi zkusili vyrobit něco z pryskyřice. Můžeš jim do začátku trochu poradit, jak by měli začít?

Určitě bych začal studiem. Často se setkávám s tím, že lidé nemají ani elementární znalosti o materiálech, ať už o dřevě, jeho vlastnostech a základech truhlářské výroby, tak o základních chemických principech a vlastnostech epoxidů a z toho plynoucí počáteční chyby jako třeba výrobu stolu zalitím mokrého řeziva laminační pryskyřicí. Dále je nyní internet plný videí a tipů jak postupovat při práci se dřevem nebo přímo s pryskyřicí a pokud budu mít tyto všechny nabyté vědomosti, nebude problém si dále ujasnit o čem jsem se zmínil výše, tedy nejen co chci vyrábět, ale hlavně jak a s jakými materiály. Rozhodně by se začátečník neměl pouštět do odlití stolu jako prvního projektu. Je potřeba si „upatlat“ ruce a projít si celým procesem na něčem menším.

Asi stejně jako v jiných odvětvích i v tomto jsou epoxidové výrobky ve vyšší i nižší kvalitě. Pro koncové zákazníky samozřejmě není jednoduché se v tomto orientovat. Dokázal bys je nějak nasměrovat, jak si výrobky vybírat, aby se nespálili?

V tomto jsem asi už trochu víc profesně deformovaný, takže se na výrobky dívám jiným okem a vím co a kde hledat za nedostatky. Pokud bych se zaměřil kupříkladu na šperky, je pro mne určující povrch bez škrábanců po nekvalitním výbrusu, použité dřevo či aplikovaná povrchová úprava, použitá pryskyřice též hodně napoví pokud jí výrobce uvádí nebo doplňkové materiály jako třeba použitý materiál na kovové komponenty. Určitě bych též neopomíjel vstřícnost a komunikaci s výrobcem či jeho reference a portfolio.

Býváš pravidelným účastníkem Dyzajn marketu, kde lidé mohou tvé výrobky vidět naživo. Účastníš se ještě jiných akcí? Případně kam se mohou lidé obracet, kdyby měli zájem o nějaký z tvých výtvorů?

Na Dyzajn se snažím na podzim a před Vánocemi jezdit pravidelně. Vloni to bohužel díky covidu nevyšlo a stejně tak těžko říct kdy nějaké další příště bude. Jinak ale občas zavítám třeba na Mint market, Fler jarmark a podobné akce u nás v Pardubicích nebo blízkém Hradci Králové. Jinak řeším vše online přes Facebook, Instagram, Fler či email. Facebook.com/gibonshop
Instagram.com/gibon_tom
fler.cz/gibontom
gibonshop@seznam.cz
www.gibontom.cz
a www.gibonshop.cz (obě bohužel prozatím ve výstabě)

Gibon Tom - ukázka epoxidových výrobků

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *